Trollí filmografie: Od pohádek po hororové podzemí

Původ a mytologie trollů

Trollové: Od děsivých bytostí k roztomilým hrdinům

Původně byli trollové zobrazováni jako nebezpeční, oškliví a zlomyslní tvorové žijící v horách nebo lesích Skandinávie. Představte si temný severský les, kde za každým kamenem může číhat bytost, která vám ukradne dítě nebo zničí celou úrodu. Tak vnímali trolly naši předkové! Věřili, že se tyhle potvory bojí slunečního světla, které je dokáže proměnit v kámen – proto taky v severské krajině najdeme tolik podivných skalních útvarů. Není to fascinující?

Každý region měl přitom svoji vlastní představu o tom, jak trollové vlastně vypadají. Někde si je představovali jako obrovské hory s nohama, jinde jako malé zákeřné skřítky. Norské pohádky často popisují trolly jako bytosti s několika hlavami, dlouhými nosy a ocasy. Švédové a Dánové zase rozlišovali mezi horskými trolly (bergtroll) a jejich lesními bratranci (skogstroll). Už jste někdy přemýšleli, jak různorodá může být jedna mytologická bytost?

Jenže pak přišel film a všechno změnil. Z děsivých monster se postupně stávaly postavičky, které už nestrašily, ale bavily. Vzpomeňte si třeba na pohádku o třech kozlících, kteří přechází přes most. Troll tam sice pořád straší, ale už slouží spíš jako ponaučení pro děti.

V animáku Trollové od DreamWorks jsou z nich najednou veselé, zpívající a tančící bytosti s pestrobarevnými vlasy, které milují hudbu a objímání. Z nebezpečných příšer se staly symboly štěstí! Místo aby děti strašily, učí je optimismu a radosti. Není to neuvěřitelný obrat?

Na druhou stranu, film Lovci trollů z roku 2010 se vrátil ke kořenům. Trollové jsou tam zase děsiví a nebezpeční – žijí v odlehlých částech Norska a tajná vládní organizace dělá všechno pro to, aby se o nich veřejnost nedozvěděla. Tihle trollové cítí křesťanskou krev a mají typické velké nosy, přesně jak praví staré legendy.

Zajímavým aspektem trollí mytologie je jejich spojení s přírodou a přírodními živly. Když se troll naštval, přišla bouřka nebo lavina. Není tohle trochu jako naše vlastní zkušenost s přírodou? I dnes, když zuří živly, možná někde v koutku duše cítíme, že to není jen tak – že za tím může být nějaká prastaré síla.

Trollové tak představují fascinující příklad toho, jak mytologické postavy mohou přežívat staletí a stále nacházet nové publikum a nové formy vyjádření v moderním světě filmu a televize. Od strašidelných monster po roztomilé plyšáky – trollové prošli neuvěřitelnou proměnou. A kdo ví, jak budou vypadat za dalších sto let?

Klasické zobrazení trollů v kinematografii

Trollové v kinematografii: od děsivých monster k barevným postavičkám

Trollové nás na filmových plátnech provázejí už od prvních krůčků fantasy žánru. Jejich klasické zobrazení vychází především z norské a skandinávské mytologie, kde figurovali jako nebezpeční obyvatelé hor a hlubokých lesů. Pamatujete si ještě na ty primitivní filmové obry s nadlidskou silou, ale pramalou inteligencí? Přesně tak nám je servírovaly první filmové adaptace, věrné lidovým pověstem.

Průlom přišel s norským snímkem Cesta do fantazie z roku 1988. Tady se trollové proměnili v majestátní kamenné bytosti, které se probouzejí za soumraku. Tenhle film vlastně položil základy pro vizuální estetiku trollů v moderní kinematografii – mix děsivosti a vznešenosti. A pak tu byl ten kultovní Troll z roku 1986. Kritici nad ním možná ohrnovali nos, ale mezi fanoušky fantasy hororů? Naprostý kult!

Jenže pak přišel Peter Jackson se svou trilogií Pán prstenů a všechno změnil. Jeho pojetí trollů jako brutálních, ale zároveň manipulovatelných monster výrazně ovlivnilo jejich následné zobrazování v mainstreamových filmech. Vzpomínáte na ty obří bytosti, které síly zla používaly jako živé zbraně? Díky kombinaci praktických efektů a tehdy revoluční počítačové grafiky působili opravdu děsivě a monumentálně – něco, co dřív technicky prostě nešlo.

A pak najednou bum! Animák Trollové od DreamWorks obrátil všechno vzhůru nohama. Místo děsivých monster najednou barevné, veselé postavičky s typickými vysokými vlasy. Tohle radikální přehodnocení trollů úplně změnilo jejich vnímání, hlavně mezi dětmi. Co na tom, že s původními legendami to nemá nic společného?

Za zmínku rozhodně stojí i norský film Lovci trollů z roku 2010. Tento snímek se vrací ke kořenům legend o trollech a představuje je jako skutečné, vládou utajované bytosti žijící v odlehlých částech Norska. Formát found footage mu dodává na uvěřitelnosti – jako byste sledovali skutečný dokument. Není divu, že si vysloužil uznání za věrné zachycení norské folklórní tradice.

Zajímavý pohled nabízí i švédsko-finský film Hranice z roku 2018. Hlavní hrdinka má trollí kořeny a celý příběh jemně zkoumá mytologii trollů v souvislosti s hledáním identity. Žádná prvoplánová monstra, ale promyšlený, dospělý přístup k tématu.

Není fascinující, jak se filmové ztvárnění trollů vyvíjelo od jednoduchých monster k mnohem komplexnějším bytostem s vlastní kulturou? Dnešní filmy buď nostalgicky sahají po děsivých kořenech trollů jako nebezpečných predátorů, nebo je naopak polidšťují a používají jako metaforu pro outsidery. Tenhle dvojí přístup vlastně krásně odráží, jak se celý fantasy žánr posunul – i tradiční záporáci dnes dostávají hloubku a nuance, které dřív neměli.

Trollové ve filmech nás učí, že i ti nejmenší mohou mít největší srdce. Jejich příběhy nás přenášejí do světa plného fantazie, kde dobro vítězí nad zlem a kde přátelství a láska překonávají všechny překážky.

Zdeněk Hruška

Norské filmy o trollech

Norské filmy o trollech se staly výrazným kulturním fenoménem, který nám přibližuje jedinečný pohled na skandinávskou mytologii. Trollové jsou v norské kultuře hluboce zakořeněni a představují spojení s dávnými pohanskými tradicemi, divokou přírodou a tajemnými silami, které podle legend obývají hory a lesy této severské země. Kdo by si pomyslel, že tyto bájné bytosti z dětských pohádek mohou na filmovém plátně působit tak uvěřitelně?

Vzpomínáte si na ten moment, kdy jste poprvé viděli Lovce trolů z roku 2010? Režisér André Øvredal nás vtáhl do příběhu studentů, kteří při natáčení dokumentu narazí na vládního lovce trollů. Film dokonale míchá hororové prvky s humorem a norskými pověstmi. Lovci trolů nabízejí fascinující pohled na různé druhy trollů, jejich chování a slabiny, jako je například jejich nesnášenlivost slunečního světla, která je mění v kámen nebo způsobuje jejich explozi. Dodnes si pamatuji, jak jsem se při sledování krčil v křesle a zároveň se nemohl ubránit smíchu.

Novější hit Troll z roku 2022 od Roara Uthauga pak přinesl příběh obrovského probuzení trolla v horách na naše obrazovky. Na rozdíl od Lovců trolů se Troll více zaměřuje na environmentální témata a vztah moderní společnosti k dávným legendám a přírodě. Není to vlastně přesně to, co dnes řešíme? Náš odtržený vztah k tradicím a přírodě kolem nás?

Možná jste neslyšeli o méně známém filmu Thale z roku 2012, který se zaměřuje na huldru – bytost podobnou trollům. I když nejde o klasického trolla, film nabízí intimnější pohled na norský folklór. Je to jako když nahlédnete do tajemného světa, o kterém jste jen matně slyšeli.

Co mě na těchto filmech nejvíc baví? Často kombinují moderní svět s prastarými legendami, vytvářejí napětí mezi racionalitou a mytologií, a využívají dechberoucí norskou krajinu jako nedílnou součást vyprávění. Ty záběry fjordů a hustých lesů vám prostě berou dech! A přiznejme si, kdo by nechtěl aspoň jednou v životě zahlédnout skutečného trolla v divočině?

Trollové v těchto filmech nejsou jen jednodimenzionální monstra, ale komplexní bytosti s vlastní historií, motivacemi a někdy dokonce s tragickým osudem. Tohle mě vždycky dostane – když si uvědomíte, že i ta zdánlivě děsivá stvoření mají svůj příběh. Není to vlastně podobné jako s námi lidmi?

Filmové štáby odvádějí neuvěřitelnou práci při tvorbě těchto bytostí – kombinují staré praktické efekty s moderní počítačovou grafikou. A výsledek? Trollové, kteří vypadají, jako by skutečně mohli vyjít zpoza nejbližší skály.

Tyto filmy také významně přispěly k oživení zájmu o norskou kulturu a folklór mezi mladší generací, a to jak v Norsku, tak v zahraničí. Kolikrát jste se po zhlédnutí takového filmu začali zajímat o norské legendy nebo si dokonce naplánovali výlet do této nádherné země? Já tedy několikrát, a nejsem v tom sám.

Trollové jako hlavní postavy animovaných filmů

Trollové se za poslední roky stali neskutečným fenoménem v animované kinematografii. Vzpomínáte si na ten moment, kdy v roce 2016 DreamWorks vypustil do světa barevnou explozi v podobě prvního filmu? Optimistická princezna Poppy a její věčně pochybující kámoš Větvík nás vtáhli do světa, kde štěstí není něco, co musíte hledat venku – je to poklad, který každý nosíme v sobě.

A pak to přišlo. Trollové: Světové turné rozjelo v roce 2020 pořádnou hudební jízdu napříč žánry. Najednou jsme neměli jen jednu trollí vesnici, ale celý vesmír různých kmenů – od popových nadšenců přes country kovboje, techno maniaky až po drsné rockery. Každý si tam našel svůj rytmus. Není to vlastně trochu jako v našem skutečném světě, kde se taky potkávají různé kultury a styly?

Rok 2023 a Trollové 3 posunuli laťku zase o kus výš. Každý film má svůj nezaměnitelný rukopis – ty barvy, ta energie! Trollové se svými dlouhatánskými barevnými vlasy, které používají jako švýcarský nůž na všechny příležitosti, jsou prostě nepřehlédnutelní. Když se k tomu přidá jejich věčný optimismus a láska k hudbě, není divu, že si získali srdce diváků po celém světě.

Ale trollí mánie se neomezila jen na velké plátno. Seriál Trollí prázdniny a další příběhy z tohoto vesmíru nám dávají nahlédnout do životů postav, které ve filmech vidíme jen krátce. Je to jako když potkáte zajímavého člověka na párty a později zjistíte, že má za sebou neuvěřitelný příběh.

Co dělá trollí filmy tak kouzelné pro malé i velké? Je to ta směsice chytlavých melodií, pozitivní energie a naprosto unikátního vizuálu. Zapomeňte na strašidelné trolly ze severských bájí – tihle chlupáči jsou roztomilí, barevní a jejich největší zbraní je objetí a písnička.

Trollí příběhy navíc řeší témata, která se dotýkají každého z nás – jak najít sám sebe v bláznivém světě, jak překonat strach nebo jak bourat předsudky. Kolikrát jste se sami cítili jako Větvík, který se bojí vyjít ze své komfortní zóny? Nebo jako Poppy, která věří, že všechno dobře dopadne, i když to tak vůbec nevypadá?

Z technického pohledu jsou trollí filmy naprostý majstrštyk. Detailní zpracování textur, hlavně těch neuvěřitelných vlasů, si vyžádalo vývoj speciálních animačních postupů. Každá postava má svůj charakter, své mouchy i přednosti – úplně jako skuteční lidé.

Co je na tom všem nejkrásnější? Ten mix moderní 3D animace s pocitem, že se díváte na něco ručně vytvořeného. Jako by celý svět byl ušitý z barevných látek, upleten z vlny a ozdoben knoflíky. V dnešní přetechnizované době je tohle návrat k něčemu hřejivému a hmatatelně skutečnému.

Trollové v hollywoodských fantasy filmech

Trollové v Hollywoodu: Proměna mytologických bytostí

Film	Rok vydání	Režisér	Hlavní postavy	Hodnocení ČSFD
Trollové	2016	Mike Mitchell, Walt Dohrn	Poppy, Branch	63%
Trollové: Světové turné	2020	Walt Dohrn	Poppy, Branch, Barb	58%
Troll	1986	John Carl Buechler	Harry Potter Jr., Torok	43%
Lovci trolů: Úsvit Titánů	2021	Johane Matte, Francisco Ruiz Velasco	Jim Lake Jr., Claire	70%
Troll 2	1990	Claudio Fragasso	Joshua Waits, Creedence Leonore Gielgud	25%

Trollové se postupem času zabydleli v hollywoodských fantasy filmech jako nebezpečné a děsivé bytosti, které číhají v temných zákoutích smyšlených světů. Filmová studia jim během let dala specifický vzhled, který se dost liší od jejich původních skandinávských kořenů. Na plátně je dnes běžně vídáme jako mohutné, hrůzu nahánějící bytosti s kamennou kůží, obří silou a omezeným intelektem.

Vzpomínáte si na trolly z Pána prstenů od Petera Jacksona? Právě tyhle brutální válečné stroje ve službách temnoty se staly jakousi šablonou pro další filmaře. Jejich masivní těla rozsévající zkázu na bojišti si pamatuje snad každý fanoušek fantasy. Technologický průlom v oblasti vizuálních efektů umožnil vytvořit tyhle potvory tak věrohodně, že při sledování běhá mráz po zádech.

A pak přišli DreamWorks s animovanými Trolly a všechno obrátili vzhůru nohama. Najednou jsme viděli barevné, přátelské a hudbymilovné bytosti místo děsivých monster. Není to fascinující, jak se jedna mytologická postava může proměnit v něco úplně jiného? Tenhle film se stal hitem zejména u dětí a ukázal, jak flexibilní může být tradiční mýtus v rukách kreativních tvůrců.

Norský snímek Lovci trollů zase přinesl svěží vítr z domoviny těchto bytostí. Představte si, že sledujete dokument o tajném vládním programu, který má za úkol utajit existenci skutečných trollů! Tento přístup inspiroval i hollywoodské tvůrce k experimentování s různými žánry.

Pamatujete na toho nemotorného trolla z prvního dílu Harryho Pottera? Nebo na kamenné trolly z Hobita, kteří se na slunci proměnili v sochy? Každé z těchto zpracování přináší jedinečný pohled na trollí fyziologii, chování a místo v daném světě. Je až neuvěřitelné, kolik různých podob mohou tyto bytosti mít.

Studia nešetří prostředky na vytvoření přesvědčivých trollů. Vývojáři vizuálních efektů často tráví dlouhé měsíce jen zdokonalováním textury kůže nebo pohybu svalů. Kolikrát by člověk nevěřil, že se dívá na počítačový výtvor!

Fascinace trolly v hollywoodských filmech ukazuje, jak si evropský folklór nachází cestu ke globálnímu publiku. Některé filmy se drží původních legend, jiné si je přetvářejí k obrazu svému. Není to vlastně krásné, jak si prastaré příběhy našich předků nacházejí místo i v době streamovacích služeb a 3D projekcí?

Trollové jako záporné postavy hororových filmů

Trollové jako záporné postavy hororových filmů nejsou jen výplodem moderní fantazie. Tahle fascinující stvoření ze skandinávské mytologie se z dávných legend přesunula na filmová plátna s působivou silou. Vzpomínáte si, jak jste jako děti slýchali o obřích bytostech žijících v temných lesích a skalách? Přesně tyhle příběhy daly vzniknout dnešním filmovým monstrům.

Norský snímek Troll Hunter (Lovci trollů) z roku 2010 patří k těm, které vám nedají spát. Představte si, že sledujete nalezené záběry skupiny studentů, kteří narazí na chlapíka, co pro vládu loví trolly - jako by šlo o běžnou práci! Ty potvory jsou obrovské, divoké a když na ně dopadne sluneční světlo, buď zkamení, nebo rovnou vybuchnou. Právě to, jak realisticky film zpracovává tyto bájné bytosti, vás přiková k sedačce a způsobí, že se budete bát vyrazit na túru do norských hor.

Švédský film Border (Hranice) z roku 2018 sice není klasický horor, ale mrazení v zádech vám způsobí. Hlavní hrdinka zjišťuje svůj trollí původ a vy s ní procházíte temnou cestou sebepoznání. Není to divné, jak nás příběhy o hledání vlastní identity dokážou znepokojit víc než krvavé scény?

Americký Hellboy pak trolly představuje jako brutální obry, kteří se dokážou regenerovat. Pamatujete na scénu, kdy se takové monstrum znovu složí po zdánlivě smrtelném zásahu? To vám rozbuší srdce!

Méně známý, ale o to zajímavější je finsko-norský snímek The Troll z roku 2022. Tady už nejde jen o fyzickou hrozbu - troll se dokáže vtělit do lidské podoby a manipulovat s vámi. Představte si, že váš nový soused nebo kolega v práci může být ve skutečnosti pradávná bytost s nekalými úmysly...

Filmové zpracování trollů je neskutečně pestré. Jednou jsou to primitivní monstra, jindy téměř lidské bytosti s vlastními motivy a city. Tato rozmanitost není náhodná - odráží bohatost původních lidových příběhů a umožňuje režisérům použít trolly jako symboly našich společenských obav.

V hororech trollové často ztělesňují náš prazákladní strach z divočiny a neznáma. Nejsou to jen monstra - jsou to symboly všeho, co leží za hranicemi našeho bezpečného, civilizovaného světa. Není to zvláštní, jak nás i v době chytrých telefonů a umělé inteligence děsí myšlenka na prastaré bytosti číhající v lesích?

Filmaři často zdůrazňují trollí nenávist ke křesťanství a moderním technologiím. V Lovcích trollů se trollové skrývají před světem, který se je snaží vyhubit - trochu jako poslední mohykáni pohanské minulosti v souboji s naší technologickou přítomností.

V posledních letech zájem o severskou mytologii raketově roste. Vidíme to nejen ve filmech, ale i v hrách, knihách a seriálech. Trollové se z lokálních legend stali globálními ikonami hororu. A upřímně - kdo by se jim divil? Jejich příběhy přežily staletí právě proto, že dokážou promluvit k našim nejhlubším strachům.

Vizuální efekty při tvorbě trollů

Vizuální efekty hrají klíčovou roli při vytváření věrohodných trollů ve filmové tvorbě. Dnešní technologie nám umožňují přenést tyto bájné bytosti na plátno s takovou realističností, že vám doslova vyrazí dech. Vzpomínáte si na ten moment, kdy jste poprvé uviděli trolly v kině a na okamžik jste zapomněli, že sledujete fikci? Přesně o tom to celé je.

Když se podíváme do zákulisí, zjistíme, že za každým filmovým trollem stojí neuvěřitelné množství práce. Nejdřív přichází na řadu výtvarníci se svými skicami – představují si, jak by troll mohl vypadat v konkrétním příběhu. Bude to obrovský horský obr s kůží jako kámen, nebo spíš menší, mrštný lesní troll?

V praxi se pak kombinují klasické i digitální techniky. Na place můžete vidět herce v částečných kostýmech a maskách, zatímco složitější části těla se později dotvoří počítačově. Pamatujete na scénu z Troll Huntera, kde troll čichá k autu? Ta kombinace praktických efektů s digitálními byla tak dokonalá, že spousta diváků nevěřila, že se dívá na něco, co vlastně neexistuje.

Digitální technologie posunuly možnosti vizuálních efektů na zcela novou úroveň. Programy jako ZBrush nebo Maya dnes zvládnou vymodelovat každou vrásku, každý pór na trollí kůži. A není to jen o vzhledu – díky motion capture technologii se trollové pohybují jako živí. Herec v motion capture obleku skáče, běhá nebo se plíží a jeho pohyby se přenáší na digitální model trolla. Není to fascinující?

Jedna z největších výzev? Dostat trolla do reálného světa tak, aby tam patřil. Představte si, že natáčíte v norských horách za deštivého dne. Váš digitální troll musí vrhat stíny odpovídající dennímu světlu, jeho srst musí být mokrá od deště a jeho kroky musí zanechávat otisky v blátě. Tohle všechno musí vizuální efekty vyřešit.

Norové to s trolly umí nejlíp, to je jasné. Vždyť trollové jsou součástí jejich kulturního dědictví. Film Troll Hunter nebyl jen o strašidelných příšerách – byl o propojení moderního světa s prastarými legendami. A vizuální efekty tomu musely odpovídat – trollové působili starobyle, jako by tu byli odjakživa.

Simulace fyzikálních vlastností je dalším důležitým aspektem při tvorbě trollů. Když troll běží, jeho svaly se musí pohybovat pod kůží. Když prochází lesem, větve se musí ohýbat pod jeho vahou. Tohle všechno počítače dnes dokážou simulovat tak dokonale, že si ani nevšimnete, že se díváte na něco uměle vytvořeného.

Co dělá trollí kůži tak realistickou? Je to technologie zvaná subsurface scattering. Vzpomeňte si, jak vypadá vaše ruka, když ji podržíte proti světlu – světlo částečně prosvítá skrz. Stejný efekt musí mít i trollí pokožka, jinak by působila jako plastová. A co teprve textury! Od hrubé, zvrásněné kůže starých horských trollů až po jemnější povrch u mladších jedinců – každý detail se počítá.

Zvuk je polovina zážitku, to ví každý filmař. Nízkofrekveneční zvuky vytvářejí dojem masivnosti a síly, a když troll zařve, musíte to cítit až v kostech. Zvukaři kombinují zvuky různých zvířat, upravují je a vrství, aby vytvořili něco, co zní jako prastarý tvor z legend.

Je zajímavé, jak se liší přístupy různých studií. Vezmete si třeba animovaný film Trollové od DreamWorks – barevní, roztomilí tvorečkové s veselou hudbou. A pak je tu temný, atmosférický Troll od Netflixu, který čerpá z drsných skandinávských legend. Dva naprosto odlišné světy, a přesto obojí nazýváme trolly.

Technologie jde pořád dopředu a s ní i možnosti, jak trolly zobrazovat. Od prvních nesmělých pokusů jsme se dostali k hyperrealistickým bytostem, které byste na ulici nerozeznali od skutečnosti. No dobře, možná trochu přeháním – ale kam až to půjde v příštích letech?

Kulturní rozdíly v zobrazování trollů

Kulturní rozdíly v zobrazování trollů napříč filmovým světem jsou fascinující ukázkou toho, jak různé země přetvářejí své folklorní dědictví. Podívejte se třeba na skandinávskou kinematografii – tam jsou trollové bráni jako nedílná součást národní identity. Norský snímek Troll Hunter (2010) je ukázkovým příkladem. Zobrazuje tyto bytosti jako reálné tvory, které vláda tajně monitoruje v odlehlých končinách. Jsou mohutní, primitivní, ale mají svou společenskou strukturu i teritoriální zvyky – přesně jak je popisují staré norské legendy.

Švédský film Border z roku 2018 jde úplně jinou cestou. Trollové tam fungují jako symbol odcizení a jinakosti. Žijí mezi námi, vypadají téměř jako lidé, ale nikam nezapadají. Cítíte v tom typicky švédský sociálně-kritický přístup? Zároveň to krásně navazuje na lidové představy o trollech jako bytostech na okraji společnosti.

A pak tu máme americký přístup – ten je úplně z jiného těsta. Vezměte si animovanou sérii Trolls od DreamWorks. Kde jsou ty děsivé bytosti z evropských legend? Zmizely a nahradily je roztomilé barevné postavičky s úsměvem od ucha k uchu. Typicky americký přístup, že? Vzít evropskou mytologii, zbavit ji všeho znepokojivého a proměnit v globální produkt pro děti.

Finský film Rare Exports přináší zajímavý mix – spojuje trollí mytologii s legendou o Santa Clausovi a vytváří z toho mrazivý horor. Tohle propojení různých bytostí je pro finský folklór typické – hranice mezi mytologickými entitami tam často splývají.

Ve východní Evropě, včetně našeho českého prostředí, se s trolly setkáváme méně často. Máme přece své vlastní bytosti – vodníky, hejkaly nebo lesní duchy. A když už se trollové v našich filmech objeví, obvykle jsou to spíš takové západní importy bez skutečného kulturního zakotvení.

Japonci to zase berou po svém – trolly často transformují do podoby jókaiů nebo jiných bytostí ze své bohaté mytologie. Vzpomínáte na Totora z filmu Můj soused Totoro? I když to není troll v pravém slova smyslu, má s trolly severské mytologie hodně společného – je obrovský, mocný, ale v jádru dobrosrdečný lesní tvor.

Kulturní rozdíly se projevují i v morálním rozměru zobrazování trollů. Skandinávci je často vykreslují jako bytosti s vlastní morálkou, zatímco Amerika má potřebu je jasně škatulkovat na hodné a zlé. Neříká to hodně o našich společnostech? Evropské umělecké filmy zase často používají trolly jako metaforu pro outsidery nebo jako prostředek k otevření témat jako xenofobie či environmentální problémy.

V poslední době se naštěstí vracíme k autentičtějším zobrazením, která čerpají z původních pramenů. Je to součást širšího trendu respektování kulturních kořenů a originálních mytologických tradic. A díky tomu máme pestřejší a bohatší filmový svět, nemyslíte?

Nejúspěšnější filmové série s trolly

Mezi nejúspěšnější filmové série s trolly bezpochyby patří animovaná franšíza Trollové od DreamWorks Animation, která okouzlila diváky svým barevným světem, chytlavými písněmi a pozitivním poselstvím. První film z roku 2016 nás seznámil s věčně optimistickou Poppy a bručounským Větvíkem na jejich dobrodružné cestě za záchranou přátel. Víte, že tento film vydělal přes 340 milionů dolarů? A to není vše - získal dokonce nominaci na Oscara za píseň Can't Stop the Feeling! od Justina Timberlakea, která se stala naprostým hitem. Úspěch byl tak obrovský, že jsme se v roce 2020 dočkali pokračování Trollové: Světové turné, kde jsme mohli objevit různé hudební žánry trollího světa. No a v roce 2023 přišel třetí díl Trollové: Všichni spolu, který tuhle barevnou ságu posunul ještě o kus dál.

Další významnou sérií, která využívá motivu trollů, je norská filmová série Troll Hunter (Lovci trollů). Vzpomínáte si na ten pocit, když jste poprvé viděli ten found footage film z roku 2010? Sledujeme v něm partu studentů, kteří náhodou narazí na tajemného lovce trollů pracujícího pro norskou vládu. Film si získal srdce fanoušků svým originálním zpracováním severské mytologie. V roce 2022 pak Netflix přišel s filmem Troll, který se bleskově zařadil mezi nejsledovanější neanglické snímky na této platformě.

A co Mumínci? Tyhle roztomilé bytosti z finských pohádek Tove Jansson, které v angličtině často označují jako trolly, si také našly cestu na filmová plátna. Ať už jde o 3D animák Mumínci na Riviéře z roku 2014 nebo seriál z roku 2019, příběhy těchto laskavých tvorů si získaly fanoušky po celém světě.

V žánru fantasy vynikla trilogie Hobit režiséra Petera Jacksona, kde trollové sice nemají hlavní role, ale kdo by zapomněl na tu scénu z prvního filmu, kde se Bilbo a trpaslíci setkávají s trojicí hladových trollů? Jacksonovo zpracování nám ukázalo děsivou tvář těchto mytických bytostí – žádné roztomilé postavičky s barevnými vlasy, ale pořádné monstrum, ze kterého běhá mráz po zádech.

Mimochodem, pamatujete si na Rozťapku z Příběhu hraček? Tahle klasická trollí panenka s divokými barevnými vlasy možná neměla hlavní roli, ale určitě v nás probudila nostalgické vzpomínky na populární hračky z 90. let.

Nesmíme zapomenout ani na okouzlující Boxtrolls studia Laika z roku 2014. Tento stop-motion animák o klukovi vychovaném podzemními tvory byl nominován na Oscara a jeho unikátní vizuální styl vás prostě pohltí.

Fenomén trollů pronikl i do hororového žánru. Filmy jako Troll (1986) a jeho pokračování Troll 2 (1990) se staly kultovními snímky – ale ne proto, že by byly tak skvělé. Naopak! Zejména Troll 2 je považován za jeden z nejhorších filmů všech dob. Není to paradox? Právě díky své kvalitě se stal natolik populárním, že o něm dokonce natočili dokument Best Worst Movie.

Budoucnost trollů ve filmovém průmyslu

Trollové v posledních letech pronikli do našeho filmového světa způsobem, který málokdo čekal. Filmy o trollech již dávno překročily hranice pouhé pohádkové zábavy a staly se významným kulturním fenoménem, který si zamilovali jak děti, tak dospělí. A upřímně, kdo by to byl před deseti lety řekl?

Pamatujete si na moment, kdy jste poprvé viděli ty barevné postavičky s šílenými účesy ve filmu Trollové? Filmová studia dokonale pochopila, že v těchto bytostech se skrývá zlato - spojují v sobě fantazii, humor i dobrodružství, což je kombinace, která prostě funguje. Kombinace barevné vizuální stránky, chytlavé hudby a univerzálních příběhů o přátelství a sebepřijetí se ukázala jako vítězný recept. Však to znáte - kolikrát jste už museli poslouchat To je pohoda od rána do večera, když ji vaše děti objevily?

Co nás čeká v budoucnu? Vsadím se, že uvidíme trolly v podobách, jaké si teď ani nedovedeme představit. Zatímco dosud jsme je vnímali hlavně jako roztomilé postavičky z dětských filmů, severská mytologie nám připomíná jejich temnější stránku. Vzpomínáte na norský film Troll Hunter? Ten ukázal, že trollové mohou být i děsiví a tajemní. Potenciál pro vytvoření komplexního filmového světa, kde by trollové existovali v různých podobách a kontextech, je obrovský a dosud nevyužitý. Trochu jako když Marvel rozjel své universum, ne?

Technologie jdou navíc mílovými kroky kupředu. To, co bylo před pár lety sci-fi, je dnes běžnou praxí. Vzpomínáte, jak vypadaly první počítačově animované postavy? Dnes už trollové na plátně vypadají tak realisticky, že byste jim málem podali ruku. A co teprve, až naplno nastoupí virtuální realita! Představte si, že se budete moci projít trollí vesnicí nebo si s nimi zatancovat - to bude teprve zážitek!

Je fajn vidět, že filmaři se stále častěji vracejí ke kořenům. Filmoví tvůrci stále častěji spolupracují s etnology a odborníky na mytologii, aby zachytili původní podobu a význam trollů v severské kultuře. Není to skvělé? Místo pouhého vymýšlení nových a nových příběhů se inspirují tradicemi, které tu jsou s námi stovky let. Jako když babička vytáhne starý rodinný recept, ale přidá do něj něco nového.

Co mě osobně nejvíc fascinuje, je jak trollové dobyli celý svět. Z chladného severu se rozšířili do horkého Japonska i slunné Kalifornie. Tato univerzálnost příběhů o trollech je jedním z klíčových faktorů, které zajišťují jejich dlouhodobou životaschopnost ve filmovém průmyslu. Je to trochu jako s pizzou - původně italská, ale dnes ji miluje každý, ne?

A díky Netflixu, HBO a dalším streamovacím službám můžeme očekávat ještě víc trollích dobrodružství. Vzpomínáte, jak jsme kdysi čekali měsíce na premiéru filmu v kině? Dnes si můžeme pustit nový seriál o trollech kdykoli nás napadne, třeba i o půlnoci v pyžamu s miskou popcornu. A to je na tom to nejlepší!